Drama se šťastným koncem 

Ústí - Rychnov 2,5:5,5 ve II. lize

  Ranní epizodoa  pro otrlé předcházela  dnešnímu vítězství v Ústí nad Orlicí. Chystal jsem se posnídat a v 8:32 mi zvonil telefon.

Mirek Pavlíček mi hlásil, že Pepa není v autobuse z Nováče přes Dobrušku do Rychnova. Blanka mi rychle balila chleby a už jsem byl u výtahu. Na telefonu 7%. Volám Pepovi. „Ale já jsem nevěděl, že mám hrát,“ říká Pepa naproti zámku v Novém Městě. „Tak se ustroj a čeklej, letím pro Tebe,“ hlásím a počítám minuty. Nemohu se dovolat Mirkovi do autobusu a mezitím mi telefonuje Milan Dvořák z Teplic, kde tráví čas na M ČR do 8 a 10 let s rodinou, že mi poslal špatné excelové tabulky. Sotva to stíhám na vlakové nádraží do příjezdu autobusu v 8:52, ani si neuvědomuji, že mám v autě dětskou sedačku. Volá mi Slawek z Klodzka, že Piotr Majocha ještě nedojel z Kamience Zabkowickego do Klodzka a že bude mít zpoždění na srazu s Tomášem a Michalem Míkem v Žamberku. Mirek přijel autobusem z Dobrušky včas, já volím mezi telefonáty Pepovi a Michalovi. Už je 9:15. „Pepo, nechystej se, nejedeš, nestíháme,“ stačím říci do Nového Města - došlo mi, že už nestihnu dojet do Nováče a zpět a budu muset hrát. Vyndáváme sedačku, čekáme na Petra a Honzu. Přijíždějí v domluvených 9:15 a svištíme do Žamberka. „Přijeli jsme v noci z Nových Zámků, šli jsme spát asi  půl hodiny po půlnoci,“ hlásí se hoši. V Žamberku jsme asi v 9:40, Michal a Tom stepují v mrazíku. Piotr a Slawek přijíždějí a navigují nás na Žižkov v Ústí. Mírné zpoždění a hrajem.

  Naše silná čtyřka rozhodla, další bod přidal vzadu nečekaně s Jardou Volfem Mirek a půlku Piotrek. Tom a já jsme zaplatili „nováčkovskou daň“.